ROZHOVOR: Jachtař Martin Trčka: Beru to jako sled událostí, co mi dělají radost
Martin Trčka.
Lidé

Most - V mosteckém The Most Café jsem se sešla s úspěšným českým jachtařem Martinem Trčkou. Dvakrát reprezentoval Českou republiku na Olympijských hrách – jednou v Athénách a jednou v Pekingu. Ve třídě laser dokázal vybojovat 6 titulů mistra České republiky. Kromě malých lodí se věnuje i námořnímu jachtingu. Zúčastnil se Tour de France a la Voile a celkem třikrát závodil v legendárním Sydney to Hobart Yacht Race. Ve třídě Devoti One dokonce vybojoval cenný titul mistra světa.

Málo kdo ví, že v Mostě žije úspěšný český jachtař, Martin Trčka. Martine, pověz mi, jak ses vlastně k jachtingu dostal?

Ono asi nebude tak neznámé, že tady žiji. Potkávám mnoho lidí, kteří vědí, že Trčka dělá jachting a následně si tuto informaci spojí i s mým obličejem. Jachting je u nás v rodině tradice. Jachtklub na Dřínově zakládal můj děda, táta v tom pokračoval a mostecký YachtClub Baník Most vede dodneška. První mostecký jachtklub byl právě na Dřínově, po následné těžbě se klub přesunul na Benedikt, kde má zázemí dodnes.

A jak ses dostal k námořnímu jachtingu?

K námořnímu jachtingu jsem se dostal díky olympijskému jachtingu. Rád říkám, že vše je výsledkem řízené náhody. Při působení v Austrálii, kde jsem trénoval každou zimu po dobu osmi až deseti let, jsem si postupně vybudoval okruh přátel, získal renomé a začal kombinovat olympijský i námořní jachting. Třešinkou na dortu byla má účast na legendárním závodu Sydney – Hobart, kde jsem dodnes jediným Čechem, který měl možnost být jeho součástí.

Jaká je tvoje pozice na lodi a co to obnáší?

Každý v týmu má svoji nezastoupitelnou a důležitou roli. Bowmani dávají plachty nahoru a dolu, trimeři a pitmani zase nastavují plachty do optimálního tvaru, tzv. je trimují, pak jsou zde lidé, kteří loď kormidlují a udávají směr, tomu říkáme braintrust (tvůrčí skupina, pozn. autora). Kvůli provázanosti všech pozic a úkonů jsem si prošel všemi, ale 95 % času trávím v braintrustu, jako taktik nebo kormidelník.

Jak probíhá sezóna u jachtingu?

Sezóna v podstatě nikdy nekončí, obzvláště ne v profesionálním jachtingu. Olympijský jachting se liší, sezóna je rozvrstvená tak, že směřuje k nějakému vrcholu. Jednou za čtyři roky je to olympiáda a v každém roce čtyřletého období jsou to povětšinou mistrovství světa nebo kvalifikace na olympiádu. Takže sezóna olympijského jachtingu má úplně stejnou strukturu jako u každého jiného sportu, kdy je přípravné období, závodní období a vrchol. Profesionální jachting na velkých lodích má trošku jinou strukturu, protože to je daleko víc „cirkus,“ cestuje po celém světě více méně celoročně. Samozřejmě zima je lehce utlumená a nejnabitější část závodní sezóny je léto v Evropě. Ale jinak ta sezóna prakticky nekončí. Možná jediný měsíc, který je prázdný, je listopad.

Během roku jsi hodně mimo ČR, v zahraničí i trénuješ nebo se dá trénovat i někde v našich podmínkách?

Dá se trénovat i u nás, ovšem jak na co a jak kdy. Na mořský a olympijský jachting se u nás trénuje dost obtížně (smích), protože jachting není jen o větru, ale i „podkladu“ po kterém lodě jedou. Kormidlování ve vlnách je úplně jiné než na rovné hladině (navíc profesionálové poznají i různé chování lodě na různých salinitách vody). Část objemového tréninku se třeba na Nechranicích odtrénovat dala a já jsem to vždy i tak dělával. Pokud se nebudeme bavit o čistě vrcholovém jachtingu, tak lze jachting v Čechách uspokojivě provozovat na všech velkých vodních plochách – Nechranice, Lipno a v budoucnu i na jezeře Most.

Během jachtařských závodů jsi součástí zahraničních týmů, nedochází k jazykové bariéře?

Žil jsem deset let v Austrálii a vždy, když přijedu někam, kde mě nikdo nezná, tak si díky mému akcentu myslí, že jsem Australan. Nyní často jezdím i v italských týmech, kde dochází k lehké jazykové bariéře. Ve spleti italský slov však není těžké identifikovat anglické odborné výrazy.

Z MS jste s posádkou přivezli stříbro, to je neskutečný úspěch pro český tým. Jaká byla atmosféra během závodu a po skončení?

Ten závod trvá týden, takže to není tak, že jsou lidi prudce nadšený a pak hrozně zklamaný, protože takovou emoční houpačku byste týden nevydrželi. Atmosféra tam je hodně pracovní. A já se ji takovou snažím i navodit, funguju tak dlouhodobě a beru výsledky jako fakta a zajímá mě spíš výkonnost než výsledek. Protože na výkonosti se dá pracovat, a jaká čísla z toho vylezou, tak to leckdy není v našich rukách. Samozřejmě po poslední rozjížďce, kdy jsme spadli z prvního místa na druhé, bylo asi desetivteřinové zklamání, ale po těch deseti vteřinách bylo obrovské nadšení zpátky s uvědomění si toho, co jsme jako tým dokázali. Když jsme přijížděli na MS, tak prapůvodní cíl byl umístit se do pátého místa a rozhodně nikdo z týmu nepřemýšlel nad tím, že by mohl vyhrát mistrovství světa. Čili z druhého místa jsou všichni absolutně nadšení, včetně mě.

Jak to s českým jachtingem vidíš do budoucna?

Jachting je naštěstí olympijským sportem a v Čechách má poměrně značnou podporu olympijského výboru. Vzhledem k Mostu, kde se bude otevírat jezero (Mostecké jezero,
pozn. autora), všichni doufají, že se tam přesune i mostecký jachting. Je třeba říci, že mostecké jezero má jednu zásadní unikátnost oproti všem ostatním přehradám nebo jezerům v republice, je součástí velkého města a bude snadno dostupné MHD. Právě ta blízkost a dostupnost jezera bude nejen pro dětské zájemce o tento sport velkou výhodou, která by se neměla promarnit.

Co považuješ za svůj největší úspěch v kariéře?

Zatím nebilancuji, kariéru jsem ještě neuzavřel a vše beru jako sled událostí, které mi dělají radost. Olympijské hry jsou asi vrcholem snažení každého sportovce. Jachting má i další své zlaté grály, Pohár Ameriky (nejstarší sportovní trofej na světě) a závody kolem světa Volvo Ocean Race a Vendée Globe. Právě závody přes oceán mě lákají, ale je to běh na dlouhou trať, nebo spíš podnikatelský záměr, kde se bavíte o obrovských finančních částkách.

A co máš v plánu dál?

Stále pracuji pro několik týmů najednou, které soutěží v několika kategoriích. Mistrovství světa v Šibeniku bylo v týmu, kterému už sezona skončila a já pokračuji dál s ostatními týmy. O víkendu skončila na Lipně Česká jachtařská liga, kterou jsme s týmem ICZ/RODOP vyhráli. Čeká mě ještě celý světový pohár na lodích Melges. Sezona přeci nikdy nekončí :)

Děkuji za rozhovor. Gratuluji k úspěchu a přeji hodně štěstí.

REKLAMA

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru