Síla přírody: V mosteckém Centralu můžete vidět sukcesi, způsob obnovy krajiny po těžbě
Markéta Hendrychová na výstavě v mosteckém Centralu. Foto: Oldřich Hájek
Chomutov

Most – Jak vypadá přírodě blízká obnova krajiny po těžbě? Lidé mohou v mosteckém obchodním domě Central Most sledovat do 30. června výstavu leteckých fotografií přeměny krajiny uhelných regionů v Německu, Polsku a Česku.

Na výstavě se lidé dozví více o takzvané spontánní sukcesi. Odborníci na ochranu přírody se shodují na ponechání alespoň 20 % bývalých průmyslových prostor přírodě a zmiňované spontánní sukcesi oproti rekultivaci. Sukcesní plochy jsou například na Kočičím vrchu u jezera Most a patří mezi nejobdivovanější části. Sukcesní plochy ale vznikají i uprostřed běžných rekultivací a máme je najít i pod Krušnými horami na plochách v lokalitě ČSA, i když v míře nižší než zmiňovaných 20 procentech veškeré plochy.

„Myslím si, že je to zajímavé kvůli ochraně přírody, protože se tam vyskytují druhy, které jinde v republice nemáme. Je to ale zajímavé i pro lidi. Když tam jdou, vidí živou přírodu, jak se vytváří, jak se proměňuje, kudy teče voda,“ vyjmenovává Markéta Hendrychová, krajinářka a plánovačka z Regionální rozvojové agentury (RRA). Krajináři z RRA řeší v rámci Transformačního centra Ústeckého kraje využití post-těžebního území v rámci jeho revitalizace a resocializace.

e deniky 36

Jeden z příkladů sukcesních ploch, které jsou vidět na výstavě v mosteckém Centralu.

Sukcesní plochy jsou zajímavé pro vědce, kteří mohou sledovat proces jejich osidlování. Různé státy mají k sukcesi různé přístupy. V Německu lze najít i plochy po těžbě, které jsou po úpravě povrchu ponechány svému přirozenému rozvoji v téměř plné míře. „Není to pustina, je to velmi jemná mozaika s různými typy prostředí. Někde jsou skupinky keřů, někde je to více porostlé, někde jsou mokřady. Hodnotná jsou i území, která jsou úplně bez vegetace. Třeba vršky nasypaných kopečků od zakladače, které jsou více osluněné. Tam žijí teplomilné druhy. Na tom je úžasné, že na jednom místě máte obrovskou variabilitu prostředí a organismů, které tam žijí,“ vysvětluje Markéta Hendrychová.

Velkou výhodou sukcesních ploch je, že proti rekultivovaným oblastem jsou velmi rychle přístupné lidem. „Je zajímavé je mít nakombinované s klasickou rekultivací,“ dodává krajinářka.

Jak vzniká nová krajina na okraji uhelného velkolomu, si můžete připomenout v naší reportáži zde.



e deniky 33

Plochy na okraji lomu ČSA pod Krušnými horami.

Podle Markéty Hendrychové lidé „opravdu vnímají ekologickou obnovu bez terénní planace a systematického odvodnění a s využitím spontánní sukcese jako lákavé a mnohdy i nedůvěřiví návštěvníci exkurzí změní svůj názor a z lomu odchází nadšení, pobavení, plni pozitivních dojmů z kontaktu s opravdovou přírodou a přesvědčeni, že zachovat takovou krajinu je jasná věc a často se i diví, proč není záměrně nerekultivovaných ploch více, proč některé lomy nemají žádné sukcesní plochy nebo proč se třeba na ČSA uvažuje jen o 14 % území“.

REKLAMA

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru