Chomutov – Šedesát minut naprosto o ničem. Hra bez nápadu, bez šťávy, bez nasazení. Asi nikdo, kdo byl zápasu přítomen, nechápal. Tohle má být boj o záchranu? Kde je doba, kdy Piráti sváděli lítou bitvu o postup do extraligy a jejich zápal byl vidět při každém střídání... Jak trefně poznamenal jeden z fanoušků, cituji, „na to, že se frajeři připravujou na baráž od třetího zápasu sezony, hrajou pěkný ho..o."
Čtvrtá prohra v řadě hovoří za vše
Chomutovští fandové se rozdělili na dva tábory. Jeden je naštvaný a druhý vytočený. Člověk nemusí být zrovna velký počtář, aby pochopil, že jsme momentálně v pěkné kaši. Zpackanou sezonu fanoušci hokejistům před baráží odpustili. Éterem letěla povzbuzující smska, lidé věřili a doufali. Dnes odcházeli ze zimáku znechuceni. Po prvních třech výhrách přišla detonace v podobě čtyřzápasového kolapsu. Postupně si na nás smlsli všichni účastníci baráže, z toho Olomouc dvakrát. Nebyly to prohry vysoké, to ale na celé věci zhola nic nemění.
Chtějí oni vůbec?
Možná by to nebylo tak zlé, kdyby fanoušek viděl VÝKON. Kdyby viděl CHTĚNÍ, kdyby viděl ZARPUTILOST po vítězství. Bohužel, nevidí. Došlo to dokonce tak daleko, že i kotel nejvěrnější při dnešní blamáži odměnil hru domácích ohlušujícím pískotem.
Je to zlé, ale ještě ne nejhorší
Samozřejmě, nic není ještě ztraceno. Šance trvá, šance je. My to víme a my bychom chtěli. My jsme ale za plexisklem. Budeme doufat, že to vědí i naši hráči a že udělají všechno proto, abychom příští rok nemuseli chodit na Benátky či Litoměřice.
A co vlastně říci k dnešnímu zápasu?
Chomutov – Olomouc 1:3. Více slov netřeba...
