Chomutov – Patriot, novinář, dopisovatel, „Sokol", ochotník, sportovec, ale hlavně významná osobnost mnohého kulturního i dalšího dění v Chomutově.... Spousta profesí a přízvisek má jednoho společného jmenovatele, pana Jaroslava Hamouze. Bohužel, přinášíme smutnou zprávu. Jeho životní pouť v sobotu 16. srpna navždy skončila. Panu Jaroslavu Hamouzovi bylo úctyhodných 91 let.
Kdo byl Jaroslav Hamouz
Jaroslav Hamouz se narodil 3. 4. 1923 v Mutějovicích (okres Rakovník). Ještě v roce svého narození přesídlil s rodiči do Chomutova, kde jeho otec pracoval jako kovář a kotlář v dílnách ČSD. Společně se dvěma staršími sestrami prožíval mládí převážně v oblasti Horní Vsi.
Velmi brzy se stal členem TJ Sokol Chomutov, s níž také odjel jako dorostenec na X. Všesokolský slet v Praze (1938). V témže roce ukončil měšťanskou školu a začal se učit nástrojařem v továrně Kontakta. Už v září však byl nucen z důvodu nacistické okupace Chomutov opustit.
Fašistickou diktaturu prožíval s rodiči v Kralupech nad Vltavou. Tam se začal učit zámečníkem. Rovněž se podílel na divadelních a sportovních aktivitách mládeže, především jako hráč klubu české házené při DTJ Lobeček. Po vyučení byl poslán na práci do „říše", kde pracoval u firmy Junkers v Köthenu v Sasku-Anhaltsku. Po třech měsících se mu podařil návrat. Pracovním úřadem byl zařazen do ČKD Praha v Hloubětíně. Po roce pracoval u téže firmy ve Slaném, kde setrval až do konce války.
V roce 1945 se vrátil do Chomutova. Tady začal pracovat ve výtopně ČSD a zároveň nastoupil jako student průmyslové školy - obor mistrovský. I zde se věnoval svým zálibám - divadlu a házené. Hrál v divadelním souboru průmyslováků a gymnazistek, který inscenoval například Kvapilovu Princeznu Pampelišku nebo Čapkova Loupežníka. Později účinkoval například v Čapkově Bílé nemoci (1946) nebo ve zdramatizovaném Haškově Dobrém vojáku Švejkovi.
Jaroslav Hamouz se oženil ještě před nástupem základní vojenské služby (do 1949). Po vojně pracoval jako technik ve Válcovnách trub Chomutov a protože byl současně úspěšným dopisovatelem závodního časopisu Ocelář, bylo mu (za odcházejícího redaktora) svěřeno redigování (1952).
Po absolvování večerního gymnázia a novinářského studia byl přeložen do krajského deníku Průboj jako redaktor pro okres Chomutov (1962). Věnoval se především průmyslu a zemědělství. Řídil i městský měsíčník Kultura a život Chomutova. Jeho kritické články na politickou situaci (1968 a následně) nebyly vždy příznivě přijímány, což vyvrcholilo jeho propuštěním (1982). S články pana Hamouze jste se ale ještě donedávna mohli pravidelně setkávat v regionálním tisku, dlouhá léta totiž tento vitální člověk působil jako pravidelný dopisovatel a přispěvatel například v Nástupu. (zdroj: Významné osobnosti Chomutovska 3)
