Chomutov / Jirkov / Kadaň – Od vstupu České republiky do Evropské unie uplynulo právě dnes přesně deset let. Smlouva o přistoupení byla podepsána 16. dubna 2003, o rok později, tedy 1. května 2004, pak vstoupila v platnost. Zeptali jsme se při této výroční příležitosti „šéfů" našich jednotlivých regionálních měst, jak oni sami toto desetileté období z pohledu primátorského či starostenského vnímají a hodnotí.
Chomutov – primátor města Jan Mareš
„Vstup naší republiky do Evropské unie přinesl z pohledu prostého občana městu Chomutovu pravděpodobně samé klady a pozitiva. Nevím o žádných negativních dopadech. Chomutov je vlastně v příhraniční oblasti, proto je zde namístě orientace k našim německým sousedům, nicméně i otevření se Evropě přineslo další zahraniční spolupráci. Je to zejména spolupráce města, jeho organizací a škol s partnery v Evropě při stážích, návštěvách, ale i společných projektech. Otevření schengenského prostoru mělo vliv na zvýšení cestovního ruchu, což jako představitel města samozřejmě vítám. Chomutov se svým okolím už totiž není oblastí pouze těžkého průmyslu, jako tomu bylo v minulosti, ale právě cestovní ruch je rozvíjejícím se novým segmentem. Svým návštěvníkům má totiž co nabídnout ve sféře historických a technických památek, ale i přírodní krásy a dnes vyhledávané zážitky.
Chomutov je jedním z měst, která dokázala využít příležitosti různých dotačních titulů EU. Nejznámější je nový kulturně sportovní areál na Zadních Vinohradech, kde s pomocí více než miliardové dotace město postavilo zimní stadion s tréninkovou halou, kulturně společenské centrum se dvěma kinosály, fotbalový, atletický stadion, plavecký areál, a to vše s potřebnou kapacitou k parkování, zelení, dětskými hřišti a in-line dráhou. Dotace EU však pomohly i při obnově panelových domů a veřejného prostoru mezi nimi na sídlištích. Město mohlo postavit množství parkovišť, dětských hřišť nebo zateplit školy."
Jirkov – starosta města Radek Štejnar
„Pro investiční akce to nesporně pro naše město přínos znamenalo, získali jsme finance na řadu rozsáhlých projektů v řádu desítek milionů korun, které bychom ze svého rozpočtu rozhodně nemohli realizovat (zateplování sídlišť, rekonstrukce historického centra města a Kludského vily....).
Způsob, jímž je dotační politika EU prováděna, má ovšem i své nedostatky. Leckdy je dotační titul svázán tolika omezeními, že pokud chce žadatel dotaci získat, musí svůj původní záměr výrazně pozměnit. Takové změny zpravidla nebývají ku prospěchu věci, protože nereflektují specifické místní podmínky, takže někdy dokonce musíme i slibný projekt odložit. Jako další slabinu vidím zbytečnou administrativu a lpění na detailech, jež nejsou pro ten který projekt důležitý, ale při přípravě žádostí znamenají zbytečnou práci navíc. Zkrátka systém je podle mě nastaven příliš byrokraticky, nenechává prostor pro specifické potřeby odvíjející od konkrétních podmínek žadatelů.
Shrnuto: evropské peníze jistě našemu městu v řadě oblastí pomohly, ale je otázkou zda systém nastavený na dotacích z EU můžeme nazvat efektivní alokací veřejných prostředků a to hlavně u měkkých projektů."
Kadaň – starosta města Jiří Kulhánek
„EU se často chová jako přebujelý úřednický moloch a některá nařízení mi připadají hodně nesmyslná a nejsem si jist, zda je pro naše města opravdu EU užitečná. Dotace jsme sice z EU dostali jako řada dalších měst a obcí, ale je třeba vědět, že Česká republika také přispívá do společného evropského měšce, ze kterého se pak rozdělují peníze pro ekonomicky slabé regiony. Takže v součtu to zase taková výhra není. Kdybychom v EU nebyli, žádné výrazné omezení pro provoz města by to neznamenalo. Na druhou stranu je volnější pohyb do ciziny po členských státech a řada dalších možností, které dříve nebývaly obvyklé."
Z Klášterce odpověď nedorazila
Samozřejmě jsme s dotazem oslovili také kláštereckou starostku Kateřinu Mazánkovou. Bohužel, v tomto případě jsme se ani po několika připomenutí (urgencích) odpovědi nedočkali.
