Tušimice – Z elektrárny na olympijské hry aneb od hasičů k sáňkařům. Velitel družstva z Pobočné stanice požární ochrany elektráren Tušimice a Prunéřov Luboš Jíra je totiž kromě své profese také současným šéftrenérem české sáňkařské reprezentace. Pro hasiče jsou to tak již třetí olympijské hry, jichž se ve své sportovní kariéře přímo účastní.
„Nějaké ambice máme"
„Po Vancouveru je to má druhá olympiáda, na kterou letím jako šéftrenér. Naše družstvo čítá kromě mě ještě jednoho trenéra, mechanika a hlavně čtyři závodníky, tři mladé muže (25 až 27 let) a devatenáctiletou dívku. Všichni jsou z mekky českých sáňkařů, ze Smržovky," dělí se o informace šéftrenér a přidává, „samozřejmě, že máme nějaké ambice. Bratři Lukáš a Antonín Brožovi, kteří pojedou ve dvojici, by mohli skončit do desátého místa. U Ondřeje Hymana počítám, že bude v jednotlivcích do dvacátého místa. Vendula Kotenová jede vlastně na zkušenou, do reprezentace se dostala, stejně jako Lukáš Brož, na divokou kartu. V jejím případě se proto nespekuluje, všichni se necháme výkonem překvapit. Kdo ví, možná to pro ni bude životní závod."
Konkurence bude veliká
Olympijskou novinkou je podle něj soutěž družstev. V tomto případě coby šéftrenér počítá s tím, že by česká reprezentace mohla skončit na šestém až osmém místě. Pokud se přitom někdo podivuje, že veškerá plánovaná umístění jsou jaksi mimo cenné kovy, tak snad stačí jen dodat, že celkem o tři nejlepší místa v každé kategorii bude usilovat 20 dvojic, 30 žen a 40 mužů. „Samozřejmě jsou mezi nimi závodníci zvučných jmen s mnoha zkušenostmi ze Světových pohárů, různých mistrovských soutěží i předchozích olympiád. Proto jsme si nasadili naše laťky tak, jak vidíte. Čím výše je případně posuneme, tím pro nás a českou reprezentaci ve finále lépe," vysvětluje Jíra.
V Calgary ještě jako závodník
Jak již bylo napsáno, Jíra není žádným olympijským nováčkem. Ještě před Vancouverem se účastnil v roce 1988 zimních her Calgary. Tehdy to ovšem bylo v pozici závodníka. S populárním kreslířem a humoristou Petrem Urbanem tady skončili ve dvojici na třináctém místě. O rok později se pak stal mistrem republiky. „Prakticky se sáňkaření věnuji od šesti let. Byl jsem juniorským reprezentantem, účastníkem Světových pohárů, republikových evropských i světových mistrovství. Na mistrovství světa jsem jednou skončil na pátém místě, což považuji za svůj největší úspěch," vzpomíná na svoji sportovní kariéru hasičský sympaťák.
Sáňky ovlivňují jeho celý život
Kvůli sáňkám šel kdysi Luboš Jíra studovat Střední průmyslovou školu strojní v Jablonci nad Nisou. Právě tam se totiž nacházelo tehdejší vrcholové středisko zimních sportů. Jako strojař se pak po vojně dal v roce 1990 k elektrárenským hasičům, jimž zůstal v ČEZ věrný dodnes. Po dalších třech letech se rozhodl ukončit sportovní kariéru, aby posléze přijal místo trenéra. „Jablko nepadá daleko od stromu," směje se sportovec, který je mimo jiné také předsedou klubu sáňkařů SK REAL Klášterec nad Ohří. „Praděda, děda a já, všichni jsme závodili na saních, takže syn Luboš s tím začal také. Mimo jiné byl třetím nejmladším českým olympionikem ve Vancouveru. Začal jsem ho trénovat a nakonec jsem se stal trenérem mládeže a poté i šéftrenérem české reprezentace, kterou vedu již deset let," uzavírá Luboš Jíra.
Sáňkařský program
Čeští sáňkaři odlétají do Soči 30. ledna, své jízdy absolvují mezi 8. až 13. únorem. Jednotlivci budou zdolávat zhruba 1 400 metrů dlouhou trať s 17 zatáčkami čtyřikrát, dvojice pojede dvakrát. Družstva pojedou štafetu se sníženým startem. Podle Luboše Jíry na ně čeká speciální technická dráha, která je rychlá, ovšem zároveň i bezpečná.
