Chomutov – V sobotu večer se po celém Česku rozzářil Keltský telegraf. Pozorovatelé v Chomutově mohli sledovat telegraf hned dvěma směry.
Okolím Chomutovska totiž procházely dvě trasy telegrafu. Na rozhodně Jeřabina v Krušných horách na Mostecku končil telegraf vyslaný z Holého vrchu u Roztok. Tato trasa měla 19 zastavení.
Západní telegraf vyslal první signál v půl osmé večer na kopci Černá kočka u Kožlan. Po dvou minutách se postupně "rozsvěcely" kontrolní body na Žďárském vrchu, v Bílově, na zřícenině hradu Petrohrad, dále na hradišti Vladař, Zbraslavském vrchu, kopci Kameník a Andělské hoře u Karlových Varů. Přesně v 19.46 vyšel signál z kopce Kalina u Kadaně. Odtud směřoval opět na západ na kopec U Hrušky, skálu na kopci nad Hroznětínem přes rozhlednu u Odeře do Smolné Pece, na kopec Obora u Nejdku, přes Lesnický kopec, rozhlednu Krudum u Horního Slavkova, přes Chlum Sv. Máří až ke zřícenině Svatá Anna za Chebem.
Smyslem Keltského telegrafu je propojit místa v krajině a ty, kteří se telegrafování zúčastní, pomocí světelného signálu. Navazuje se tak na pradávnou techniku využívající ohňů k přenosu zpráv z kopce na kopec. V Evropě, a tedy i u nás jej k dokonalosti dovedly keltské kmeny a využívalo se jej ještě ve středověku, kdy na vrcholcích kopců vyrostly strážní hrady a tvrze. Ten, kdo má signál na daném místě na starost, má označení čert. „V keltské společnosti byl čert hodnost. Byla to postava spjatá s ovládáním živlových sil, také s pohřbíváním, ale zejména s ohnivým poselstvím," vysvětlil v jednom ze článků Jiří Kuchař na webu keltskytelegraf.cz. Čert musel umět rozdělat oheň za každého počasí, aby mohl vyslat signál.
Poprvé se Keltský telegraf Českem rozzářil v roce 2010 a měl jen 13 stanovišť. Letos jich bylo 189.
