Krušné hory – Narazit v Krušných horách na rysa ostrovida vyžaduje obrovskou dávku štěstí. Přesto je to nyní pravděpodobnější než kdy dříve. Usadil se zde totiž mladý samec Bardi, který má za sebou rekordní cestu napříč republikou. Jeho příběh dokazuje, že příroda nezná hranic, pokud jí do cesty nepostavíme nepřekonatelné bariéry.
Příběh tohoto „rysího cestovatele“ začal na jaře 2024 v oblasti Hartmanic na Šumavě. Bardi se narodil rysici Suryi jako jedno ze tří koťat. Společně s matkou a sourozenci zde žil skoro rok, než se v únoru 2025 vydal hledat vlastní místo pro život.
Když se letos v únoru začal v širším okolí saského města Eibenstock a v přilehlých oblastech na české straně Krušných hor objevovat na fotopastech neznámý rys, vědci začali okamžitě pátrat po jeho identitě. Díky jedinečnému skvrnění, které slouží jako „otisk prstu“, potvrdili shodu se šumavským Bardim.
„Mohli jsme potvrdit, že se jedná o rysa narozeného na Šumavě, který doputoval až tak daleko,“ vysvětluje Elisa Belotti, zooložka Správy NP Šumava. Zároveň dodává, že jde o unikátní úkaz: „Jedná se o první doložený případ přirozené migrace rysa ze Šumavy do Krušných hor a zároveň o nejdelší zmapovaný přesun rysa v České republice.“
Bardi se narodil na Šumavě, má ještě dva sourozence. Fotozdroj: Šelmy.cz/Správa NP Šumava
Bardi urazil vzdušnou čarou vzdálenost okolo 160 km, ale ve skutečnosti mohl při své cestě ujít i několik stovek kilometrů.
Malý zázrak na cestě plné nástrah
Migrace takto velké šelmy skrze hustě osídlenou krajinu střední Evropy je nesmírně riskantní. Podle odborníků se Bardi pravděpodobně držel lesnatých pásů podél západní hranice.
„Každopádně je malým zázrakem, že Bardi ve zdraví prošel celou Českou republikou z jihu na sever, protože rysům se stávají osudnými zejména frekventované silnice a železnice, ale také ‚neviditelné bariéry‘ v podobě pytláctví,“ upozorňuje Josefa Krausová, terénní pracovnice Hnutí DUHA Šelmy.
Pokud se Bardi v Krušných horách usadí, mohl by výrazně posílit tamní nově se utvářející populaci. „Jisté je, že krajina Krušných hor nabízí rysům ideální prostředí – především dostatek kořisti v podobě srnčí a jelení zvěře a kompaktní lesnaté území, kde mohou rysové najít vhodné podmínky pro rozmnožování,“ doplňuje Krausová.
Monitoring jako klíč k přežití
Bardiho cesta by zůstala tajemstvím, nebýt intenzivní spolupráce mnoha organizací. Na jeho sledování se podílely Správa NP Šumava, Hnutí DUHA Šelmy, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR i místní myslivecké spolky.
Důležitost tohoto sběru dat zdůrazňuje i zoolog Správy NP Šumava Luděk Bufka: „Bez takového monitoringu a bez široké spolupráce bychom neznali stav populace, natož osudy jednotlivých rysů. Jen díky podrobným údajům lze objevit a ověřit i taková jedinečná a důležitá zjištění, jako jsou dálkové migrace rysích jedinců.“
Příběh rysa Bardiho dává naději, že se vzácné šelmy do české krajiny vrací. Není přitom jediný – jen před pár měsíci podobné setkání s rysem ohlásila řidička na pomezí Českého Švýcarska a Lužických hor. I tam se pravděpodobně jednalo o jedince hledajícího nový domov. Více o tomto případu si můžete přečíst ZDE.
Rys ostrovid zaznamenaný dne 13. března 2026 ve večerních hodinách na pomezí národního parku České Švýcarsko a CHKO Lužické hory. Autorka: Lucie Roudná
