Jiří Šafránek při tvorbě dalšího betlému ve svém hrázděném domě. Foto: město Litvínov
Lidé

Litvínov, Chomutov – Dnes je to přesně měsíc, co naposledy vydechl Jiří Šafránek, legendární řezbář a betlémář, jehož jméno je neodmyslitelně spjato s tradicemi našeho regionu. Zatímco ještě o Vánocích roku 2024 obdivovali návštěvníci chomutovského muzea jeho precizní práci, dnes si připomínáme odkaz muže, který dokázal promluvit s dřevem a jehož umění ocenil i Svatý stolec ve Vatikánu.

Jiří Šafránek nebyl jen řemeslníkem, ale strážcem identity Krušných hor. Ve svých dílech nejraději ztvárňoval život horalů – především postavu dřevaře v nezaměnitelném stylu malíře Gustava Zindela, která se už přes sto let objevuje na obalu Krušnohorských novin.

Chomutovská stopa a vatikánský triumf

Pro obyvatele Chomutovska byl Jiří Šafránek blízkou osobností především díky pravidelným výstavám. V roce 2024 byl jeho betlém jedním z hlavních lákadel vánoční expozice v Oblastním muzeu v Chomutově, kde se těšil velkému zájmu veřejnosti. Jeho věhlas však dávno překročil hranice kraje.

Na sklonku roku 2024 se mu dostalo výjimečné cti:

  • Jeho dřevěný vysoustružený betlém, který vymalovala jeho dcera Pavlína Thumsová, byl vybrán na prestižní světovou výstavu „100 jesliček ve Vatikánu“.
  • V konkurenci 300 kandidátů z celého světa reprezentoval české betlémářství přímo pod Berniniho kolonádou na náměstí svatého Petra.

Že byl tento právě tento betlém vybrán na výstavu do Vatikánu Jiřího Šafránka tehdy velmi potěšilo, ale i pobavilo. Skromně ho označil za kuželky pro děti. Foto: Třebechovické muzeum Betlémů

Život zasvěcený tradici a dláta v dobrých rukou

Cesta Jiřího Šafránka k řezbářství začala na lesní samotě Červená Jáma v roce 1961. Jako hajný začal tvořit v časech, kdy hory zapadaly sněhem a dřevo bylo jediným společníkem. Později v Janově u Litvínova vlastnoručně se svou ženou Pavlínou zachránil historický hrázděný dům z roku 1731, kde vybudoval svůj „pohádkový“ ateliér.

 

Manželé Pavlína a Jiří Šafránkovi u vrat ke svému venkovskému stavení v Janově. Zde žili i tvořili. V řezbářské tradici mají pokračovatele díky synovi Jiřímu a vnukovi Martinovi. Foto: Alena Pavlíková

Hrázděný dům v Janově, v sousedství tamního zámku, je kulturní památkou. Pochází z roku 1731. Když jej manželé Šafránkovi koupili, byl v neutěšeném stavu, oni jej ale zachránili. Foto: Alena Pavlíková

Na jednu z návštěv, při níž fotila Alena Pavlíková práci manželů Šafránkových, ale i jejich krásný hrázděný dům, vzala s sebou i vnuka Eliáše, který během návštěvy spadl do okrasného jezírka. Paní Šafránková mu od té doby říkala plaváček. Foto: Alena Pavlíková

Za svou celoživotní práci obdržel v roce 2023 ocenění Zlatý džbánek, které Ústecký kraj uděluje za mimořádné zásluhy o zachování lidových tradic. Rodinné řemeslo naštěstí nezaniká – řezbářský talent po otci zdědil syn Jiří i jeden z vnuků Martin.

V roce 2023 převzal Jiří Šafránek ocenění Zlatý džbánek, který uděluje Ústecký kraj za zachování a rozvoj lidových tradic. Foto: Ústecký kraj

Jiří Šafránek odešel, ale jeho betlémy zůstávají jako trvalá připomínka v řadě domácností, i v muzeích po celé republice.

Pro tvorbu Jiřího Šafránka typický otevírací deskový betlém zdobí několik let po vánoční čas i domácnost manželů Pavlíkových v Litvínově. Foto: Alena Pavlíková

Manželé Jiří a Pavla Šafránkovi patřili mezi významné krušnohorské řezbáře. Foto: Alena Pavlíková

 

REKLAMA

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru