Litvínov, Chomutov – Dnes je to přesně měsíc, co naposledy vydechl Jiří Šafránek, legendární řezbář a betlémář, jehož jméno je neodmyslitelně spjato s tradicemi našeho regionu. Zatímco ještě o Vánocích roku 2024 obdivovali návštěvníci chomutovského muzea jeho precizní práci, dnes si připomínáme odkaz muže, který dokázal promluvit s dřevem a jehož umění ocenil i Svatý stolec ve Vatikánu.
Jiří Šafránek nebyl jen řemeslníkem, ale strážcem identity Krušných hor. Ve svých dílech nejraději ztvárňoval život horalů – především postavu dřevaře v nezaměnitelném stylu malíře Gustava Zindela, která se už přes sto let objevuje na obalu Krušnohorských novin.
Chomutovská stopa a vatikánský triumf
Pro obyvatele Chomutovska byl Jiří Šafránek blízkou osobností především díky pravidelným výstavám. V roce 2024 byl jeho betlém jedním z hlavních lákadel vánoční expozice v Oblastním muzeu v Chomutově, kde se těšil velkému zájmu veřejnosti. Jeho věhlas však dávno překročil hranice kraje.
Na sklonku roku 2024 se mu dostalo výjimečné cti:
- Jeho dřevěný vysoustružený betlém, který vymalovala jeho dcera Pavlína Thumsová, byl vybrán na prestižní světovou výstavu „100 jesliček ve Vatikánu“.
- V konkurenci 300 kandidátů z celého světa reprezentoval české betlémářství přímo pod Berniniho kolonádou na náměstí svatého Petra.
Že byl tento právě tento betlém vybrán na výstavu do Vatikánu Jiřího Šafránka tehdy velmi potěšilo, ale i pobavilo. Skromně ho označil za kuželky pro děti. Foto: Třebechovické muzeum Betlémů
Život zasvěcený tradici a dláta v dobrých rukou
Cesta Jiřího Šafránka k řezbářství začala na lesní samotě Červená Jáma v roce 1961. Jako hajný začal tvořit v časech, kdy hory zapadaly sněhem a dřevo bylo jediným společníkem. Později v Janově u Litvínova vlastnoručně se svou ženou Pavlínou zachránil historický hrázděný dům z roku 1731, kde vybudoval svůj „pohádkový“ ateliér.
Manželé Pavlína a Jiří Šafránkovi u vrat ke svému venkovskému stavení v Janově. Zde žili i tvořili. V řezbářské tradici mají pokračovatele díky synovi Jiřímu a vnukovi Martinovi. Foto: Alena Pavlíková
Hrázděný dům v Janově, v sousedství tamního zámku, je kulturní památkou. Pochází z roku 1731. Když jej manželé Šafránkovi koupili, byl v neutěšeném stavu, oni jej ale zachránili. Foto: Alena Pavlíková
Na jednu z návštěv, při níž fotila Alena Pavlíková práci manželů Šafránkových, ale i jejich krásný hrázděný dům, vzala s sebou i vnuka Eliáše, který během návštěvy spadl do okrasného jezírka. Paní Šafránková mu od té doby říkala plaváček. Foto: Alena Pavlíková
Za svou celoživotní práci obdržel v roce 2023 ocenění Zlatý džbánek, které Ústecký kraj uděluje za mimořádné zásluhy o zachování lidových tradic. Rodinné řemeslo naštěstí nezaniká – řezbářský talent po otci zdědil syn Jiří i jeden z vnuků Martin.
V roce 2023 převzal Jiří Šafránek ocenění Zlatý džbánek, který uděluje Ústecký kraj za zachování a rozvoj lidových tradic. Foto: Ústecký kraj
Jiří Šafránek odešel, ale jeho betlémy zůstávají jako trvalá připomínka v řadě domácností, i v muzeích po celé republice.
Pro tvorbu Jiřího Šafránka typický otevírací deskový betlém zdobí několik let po vánoční čas i domácnost manželů Pavlíkových v Litvínově. Foto: Alena Pavlíková
Manželé Jiří a Pavla Šafránkovi patřili mezi významné krušnohorské řezbáře. Foto: Alena Pavlíková
