Ústecký kraj – Ještě před dvěma desítkami let byla kudlanka nábožná pro obyvatele severních Čech nepředstavitelným úkazem. Dnes se s tímto ikonickým zeleným dravcem potkávají lidé na svých zahradách i při procházkách přírodou napříč celým regionem. Její rychlé šíření směr sever potvrzují i oficiální data ochránců přírody.
První ověřené nálezy na severu Čech př přitom nejsou staré ani deset let. „V Nálezové databázi ochrany přírody máme první ověřený nález kudlanky v Českém středohoří v roce 2016, přímo na Rané pak v roce 2020. Nyní se v Českém středohoří nacházejí pravidelně a mohou se vyskytnout prakticky kdekoli v Ústeckém kraji – víme, že byly viděny například i v Krušných horách,“ uvádí Karolína Šůlová, vedoucí Samostatného oddělení komunikace Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR).
Cesta z jižní Moravy až do horských vrcholů
Eskalující přítomnost kudlanek je přímým důsledkem klimatu a dlouhodobého oteplování. Kudlanka se u nás ještě v 90. letech minulého století vyskytovala výhradně ve stepích jižní Moravy. Od té doby ale nastala fascinující expanze na sever.
„Její šíření souvisí se změnou klimatu a oteplováním – podobně jako kudlanka se šíří i další druhy, které u nás dříve obývaly především jižní Moravu. Například pestře zbarvený pták vlha pestrá,“ vysvětluje Karolína Šůlová. Dodává také, že v extrémních případech tento hmyz zvládá i horské podmínky: „Kolegové z Jeseníků ji začátkem září našli dokonce ve výšce 1465 m n. m.“
Loupeživé nohy a hlava otočná o 360 stupňů
Kudlanka nábožná (Mantis religiosa) přitahuje pozornost nejen svým exotickým vzhledem, ale i dokonalou strategií lovu. Dospělé jedince můžeme v přírodě potkat od srpna do začátku listopadu.
„Kudlanky jsou dravci. Na svou kořist, kterou je hlavně drobný hmyz, dlouho číhají, klidně i několik hodin. Ve vhodnou chvíli vystřelí své loupeživé nohy opatřené ostrými výrůstky, které fungují jako zavírací nůž, oběť zachytí a zaživa ji sežerou,“ popisuje anatomii a chování tohoto druhu zoolog a odborník na ochranu přírody Mgr. Václav John.
Díky zelenému, hnědému nebo žlutavému zbarvení dokáže dokonale splynout s vegetací. „Trojúhelníkovitou hlavu s výraznýma očima dokážou otočit o 360 stupňů, mají proto dokonalý přehled o tom, co se kolem nich děje. Ačkoli mají křídla, nerady létají,“ doplňuje Václav John.
Během podzimu kudlanky vytvářejí typické tuhé schránky na vajíčka (tzv. ootéky), ve kterých vajíčka bezpečně přečkají zimu. Můžete je tak při podzimním úklidu na zahradě nebo při procházce přírodou objevit i u vás doma.
