SOUBOJ OBYTNÝCH OBRŮ: Je lepší litvínovský Koldům, nebo chomutovské Experimenty? Přinášíme velké srovnání

Chomutov, Litvínov –  Severní Čechy jsou proslulé svou industriální krajinou, ale skrývají také poklady poválečné architektury, které v celé republice nemají obdoby. Pokud jde o odvahu, velikost a vizionářství, na pomyslném vrcholu stojí dva giganti: Koldům v Litvínově a Experimenty v Chomutově. Oba komplety vznikly jako odpověď na bytovou krizi a oba našly inspiraci u slavného Le Corbusiera. Přesto je každý úplně jiný. Který z těchto architektonických monumentů je lepší, promyšlenější a jak dopadl jejich souboj s časem?

Koldům Litvínov: Utopie, která chtěla osvobodit ženy

Když se v roce 1947 začal na okraji Litvínova rodit Kolektivní dům (zkráceně Koldům), šlo o revoluci. Architekti Evžen Linhart a Václav Hilský navrhli dům jako samostatné soběstačné město. Cílem bylo ulehčit pracujícím v nedaleké chemičce v Záluží – zejména ženám. Domácí práce, vaření a péči o děti měl převzít stát prostřednictvím služeb přímo pod jednou střechou.

Stavba trvala kvůli politickým zvratům a nástupu socialistického realismu (který funkcionalismu nepřál) až do roku 1958. Výsledkem je symetrický komplex dvou třináctipodlažních křídel spojených středovým objektem.

• Počet bytů: 352 bytů (pro přibližně 1400 lidí).
• Vychytávky své doby: Jesle, mateřská škola, centrální jídelna, kadeřnictví, obchody, společná obří prádelna, a dokonce podlahové vytápění. Za domem dodnes funguje koupaliště.
• Jak to dopadlo: Myšlenka stoprocentního kolektivního života narazila. Lidé nechtěli jíst hromadně v jídelně, toužili po soukromí a v malých kuchyňkách, kde se s vařením nepočítalo, si načerno instalovali vařiče. V roce 1984 navíc středovou část se službami poničil velký požár. Dnes Koldům funguje jako kulturní technická památka s běžnými byty.

Chomutovské Experimenty: Brutalistní větrník na pilířích

O generaci mladší chomutovské Experimenty na sídlišti Březenecká vznikaly v letech 1970–1980. Architekt Rudolf Berger se inspiroval slavným konceptem Unité d'habitation v Marseille. Původně mělo vyrůst šest těchto obrů, nakonec byla z finančních a technologických důvodů realizována jen trojice osmnáctipodlažních domů.

Tyto 82 metrů dlouhé kolosy jsou uspořádány do jedinečného tvaru větrníku (jsou vůči sobě otočeny o 120°) a uprostřed je spojuje dvoupodlažní obchodní centrum Hexagon.

• Počet bytů:* Celkem 690 bytů (230 v každé budově).
• Vychytávky své doby:* Domy doslova levitují ve vzduchu. Stojí na mohutných železobetonových pilířích ve tvaru písmene V, takže jsou podjízdné a prostor pod nimi slouží jako parkoviště. Fasádě dominuje schodišťová věž celoplošně zasklená luxferami.
• Luxus mezonetů: Celých 190 bytů v každém domě je mezonetových (dvoupodlažních). Procházejí celou šířkou budovy, což znamená, že obyvatelé mají okna a lodžie na dvě světové strany – ráno vidí východ slunce, večer západ.

Velké srovnání: Kdo vyhrává? 

Vítěz z pohledu sociální utopie: Koldům Litvínov

Pokud hodnotíme odvahu změnit lidský životní styl a nabídnout absolutní komfort služeb, Litvínov nemá konkurenci. Projekt sice v praxi narazil na lidskou potřebu soukromí, ale jako památka avantgardy je Koldům evropským unikátem. *

Vítěz z pohledu kvality bydlení: Experimenty Chomutov

Pokud bychom si měli vybrat, kde složit hlavu dnes, Chomutov vyhrává na plné čáře. Dvoupodlažní mezonetové byty s lodžiemi na obě světové strany nabízejí prostor, světlo a větrání, o jakém se obyvatelům běžných paneláků i litvínovského Koldomu může jen zdát. Bergerův brutalistní "větrník" navíc skvěle vyřešil parkování pod domem, což je téma aktuální i dnes.

Oba objekty ukazují, že severní Čechy nebyly jen laboratoří těžkého průmyslu, ale také laboratoří té nejprogresivnější architektury své doby. Nejlepší zprávou je, že oba obři stále stojí, žijí a nepřestávají fascinovat.