Chomutovsko - Jak se bydlelo v dělnických koloniích? Proč vznikala první panelová sídliště? A co mají společného bytová krize před sto lety s problémy, které řeší města dnes? Odpovědi nabídne letošní Den architektury, který od 1. do 7. října zavede návštěvníky na řadu míst v Ústeckém kraji.
Šestnáctý ročník celorepublikového festivalu s mottem „Bydlím, tedy jsem“ se letos zaměří právě na bydlení. V kraji nabídne komentované procházky, exkurze, přednášky, debaty i filmové projekce. Program se uskuteční například v Ústí nad Labem, Mostě, Litvínově, Lomu u Mostu, Děčíně, Bílině, Litoměřicích, Lounech, Žatci nebo Petrovicích u Chabařovic.
Nejde přitom jen o prohlídku zajímavých staveb. Festival chce ukázat, jak architektura bydlení souvisí s tím, jak se měnila společnost, průmysl i samotná města.
„Vybrané příklady bytových domů, dělnických kolonií, sídlišť, vil i nových obytných čtvrtí a zdařilých novostaveb pro specifické bydlení ukazují, jak se proměňovaly představy o domově a jaké výzvy s bydlením řešíme dnes,“ říká ředitelka festivalu Marcela Steinbachová.
Koldom, Chánov i staré dělnické kolonie
Jedním z nejzajímavějších míst programu bude Litvínov. Návštěvníci budou moci nahlédnout do interiérů Koldomu, mimořádného experimentu kolektivního bydlení, který patří k nejvýznamnějším stavbám svého druhu v Česku. Na exkurzi naváže také tematická přednáška.
V Mostě se program podívá na několik zcela odlišných podob bydlení. Komentovaná procházka představí vilovou čtvrť, domy ve stylu sorely i panelová sídliště. Součástí bude také otázka, jaké typy bydlení Mostu v současnosti chybějí.
Další trasa zamíří na Chánov. Jeho historie a současnost budou zasazeny do širšího příběhu proměny Mostecka, socialistického urbanismu, veřejného umění i každodenního života obyvatel.
V nedalekém Lomu pak zájemci objeví vzorovou hornickou kolonii z poloviny 20. let minulého století. Navrhl ji architekt František Albert Libra a dodnes představuje jeden z pozoruhodných příkladů podnikového bydlení své doby.
Ústí ukáže, že bytová krize není nic nového
Výraznou část programu nabídne také Ústí nad Labem. Komentovaná procházka obytným souborem Skřivánek představí vývoj bytové výstavby od meziválečného funkcionalismu přes socialistický realismus až k prvním panelovým domům.
Další trasa zavede účastníky do Klíše. Tamní architektura připomene meziválečné městské, družstevní i podnikové bydlení. A ukáže také překvapivou skutečnost: otázku nedostatku bytů řešilo Ústí nad Labem už před sto lety.
Součástí programu bude rovněž diskuse o dostupném bydlení a velkoformátových malbách, které se v posledních letech staly součástí identity města a jeho veřejného prostoru.
Děčín nabídne vily i komunitní bydlení
V Děčíně se návštěvníci vydají například do vilové čtvrti Letná, kde se nachází reprezentativní rezidenční architektura z přelomu 19. a 20. století.
Jiná procházka spojí historické nábřeží se současnou architekturou a novou lávkou. Na téma současného bydlení pak naváže přednáška člena sociálního družstva Racek, která představí komunitní bydlení jako jednu z alternativ k tradičnímu modelu vlastního či nájemního bytu.
Vila Racek v Děčíně. Foto: Den architektury
Bílina a Louny připomenou zaniklé kolonie
Zajímavé příběhy nabídnou také menší města.
V Bílině se festival vrátí k dnes již zaniklé Weinmannově kolonii v Chudeřicích. Ta patřila k největším dělnickým koloniím na Teplicku a vznikala podle principů zahradních měst.
V Lounech se návštěvníci vydají po stopách Kotěrovy dělnické kolonie. Ta patří mezi významné příklady zahradního města v českých zemích.
Program nabídne také procházku k otočné vyhlídce na Chlumu, originální realizaci studentů Fakulty architektury ČVUT.
Z Litoměřic do Žatce a Krušných hor
Den architektury nezůstane pouze u velkých měst. V Litoměřicích připomene proměny předměstí Kocanda – od doby Karla Hynka Máchy až po výstavbu prvního panelového sídliště. Součástí programu bude také návštěva rodinné textilky Timo.
V Žatci se zájemci dozvědí více o architektuře historických hotelů a penzionů a o tvorbě architekta Františka Alberta Libry.
V Petrovicích u Chabařovic pak komentovaná procházka ukáže, jak se proměňovalo bydlení v typické krušnohorské obci – od historické zástavby až po současné stavební zásahy.
Příběh pohraničí: co změnilo severní Čechy po válce
Silným tématem festivalu budou také změny, které severní Čechy prodělaly po druhé světové válce.
Projekce filmu Živé stopy a navazující debaty v Mostě, Ústí nad Labem a Rumburku otevřou otázku vysídlení a následného dosídlení pohraničí. Proměna obyvatelstva přitom zásadně ovlivnila nejen zdejší společnost, ale také podobu měst, obcí a celé krajiny.
Právě Ústecký kraj tak nabízí pro téma letošního festivalu mimořádně zajímavé prostředí. V několika desítkách let se zde vedle sebe proměňovaly průmyslové kolonie, historická města, vilové čtvrti, panelová sídliště i celé části měst.
Akce jsou většinou zdarma
Den architektury se uskuteční od čtvrtka 1. do středy 7. října 2026. Většina akcí je tradičně zdarma, u některých je ale kvůli omezené kapacitě nutná předchozí registrace. Ta se otevře v neděli 13. září. Některé doprovodné akce mohou být zpoplatněné.
Kompletní program jednotlivých měst a obcí je k dispozici na webu Den architektury.
Na festival naváže také mezinárodní přehlídka Film a architektura. Pod mottem „Byt či nebyt“ nabídne filmy věnované kolektivnímu a dostupnému bydlení, proměnám měst a veřejného prostoru i architektonickým vizím, které ovlivňují každodenní život. Filmové projekce se uskuteční také v Ústí nad Labem.
Za oběma přehlídkami stojí spolek Kruh, který se už 26 let věnuje propagaci současné české i světové architektury.
