Most / Ústecký kraj Finanční dar obcím v regionu okolo hnědouhelného lomu ČSA se neruší. Místo původně plánované cesty přes Státní fond životního prostředí ale peníze zamíří přímo do regionu. CEO skupiny Sev.en Česká energie Luboš Pavlas v rozhovoru potvrzuje, že Pavel Tykač chce obcím poslat zhruba 213 milionů korun. O způsobu rozdělení se teprve bude jednat se starosty. Pavlas zároveň vysvětluje, proč společnost změnila původní plán, jakou roli sehrála veřejná kritika a proč podle něj stát nechal těžební společnost v celé kauze bez dostatečné podpory.
Je stále aktuální záměr Pavla Tykače věnovat obcím v regionu peníze ušetřené díky změně způsobu rekultivace části lomu ČSA?
Jak jsme řekli v našem prohlášení, tak budeme postupovat. Jsme připraveni zahájit dialog přímo se starosty a o rozdělení daru diskutovat.
Pokud byste měl dnes říci pouze ano, nebo ne: počítá se stále s finančním darem obcím?
Ano.
Kdy podle vás padne definitivní rozhodnutí?
Rozhodnutí poslat peníze starostům přímo a co nejrychleji už padlo.
Můžete potvrdit, že Pavel Tykač v současnosti zvažuje, zda tento dar vůbec poskytne?
Pavel Tykač rozhodně dar poskytne. Jen ne prostřednictvím Státního fondu životního prostředí (SFŽP), ale přímo do regionu, kterého se těžba v lomu ČSA dotýkala.
Došlo v posledních měsících ke změně postoje Pavla Tykače k plánovanému daru?
Se starosty jsme začali diskutovat možnost daru už před více než rokem. Jsou připraveni, mají připravené projekty, ale stále nebyl proces podpisu smlouvy se SFŽP dokončen. To už trvá příliš dlouho. Navíc jsme celou tu dobu ostřelováni kritiky ze strany veřejnosti i médii. Bez podrobnější znalosti věci některá média zpochybňují částku, kterou chceme regionu darovat. A druhá strana, stát a jeho úředníci, k tomu dávají kritikům prostor tím, že celou věc nijak nevysvětlují. Přitom sukcesi jsme si nevymysleli my, jen plníme přání a rozhodnutí vlády. Jsme vlastně veřejně pranýřováni za to, že děláme, co vláda chce a peníze, které díky tomu ušetříme, a podle zákona patří těžební společnosti, chceme darovat regionu. To je asi zásadní důvod, který vedl ke změně rozhodnutí.
Jak vysoká částka byla původně zamýšlena pro obce v regionu?
Ta částka je stále stejná. Při jejím výpočtu jsme vycházeli z toho, kolik se ušetří zapojením sukcese do sanace a rekultivace lomu ČSA. Jedná se zhruba o 470 miliónů korun, stát dostane daň plus pozemky v hodnotě 155 miliónů korun. Ty, na kterých si vyhlásil národní přírodní památku. Zbývajících zhruba 213 miliónů korun pošleme jako dar do regionu. Když někdo mluví o miliardě, kterou by měla těžební společnost odvést státu, mylně míchá dvě věci. 470 miliónů korun ušetřených na sukcesi a více než 500 miliónů korun ušetřených na již provedené rekultivaci a sanaci v jiných částech lomu ČSA. Těchto peněz se rozhodnutí vlády o zapojení sukcese netýká a nikdy nebyly součástí dohody se státem o daru pro region.
Byla nějaká částka už konkrétně rozdělena mezi jednotlivé obce?
O konkrétním rozdělení ještě budeme se starosty jednat.
Měly už obce informace o konkrétní částce, kterou by mohly získat, nebo šlo zatím pouze o předběžný záměr?
My jsme obce o konkrétních částkách neinformovali.
Vnímáte veřejnou debatu a kritiku výše plánovaného daru jako jeden z důvodů, proč Pavel Tykač jeho poskytnutí zvažoval?
Je to jeden ze zásadních důvodů. Nejen kritika a diskuze, ale také dlouhé mlčení našich partnerů, kteří byli vždy o všem informováni a přesto negativní kampaň neutnuli.
Mrzí vás, že se původně zamýšlený dar stal předmětem veřejného sporu?
Spíše nechápeme postoj našich partnerů, kteří s námi na celé věci spolupracovali, ale do veřejné diskuze se nezapojili. Nechali jen na nás, abychom vysvětlovali stále dokola, jak to se sukcesí v lomu ČSA je a v této pozici jsme se už cítili více než nekomfortně.
Jak vaše společnost vnímá svou odpovědnost vůči Mostecku po desítkách let těžby a nyní při jejím ukončování?
Těžba sebou samozřejmě nese negativní vlivy na krajinu i region už ze samé podstaty této činnosti. My jsme se ale vždy k regionu chovali odpovědně. Za posledních devět let naše společnosti podpořily severní Čechy bezmála devíti sty milióny korun formou darů kraji, obcím, podporou sportu, vzdělávání a komunitního života. To není zanedbatelná částka. V rámci svých povinností vyplývajících z těžby hnědého uhlí na Mostecku jsme odvedli od roku 2006 téměř 2,6 mld Kč. V rámci přerozdělení plynula značná část těchto peněz do obcí v okolí našich lomů. Zanedbatelná také není naše odpovědnost zaměstnavatele k lidem, kteří u nás pracují.
Co podle vás Mostecko čeká po definitivním konci těžby a jak se na tuto změnu společnost snaží připravit společně s obcemi?
Konec uhlí na Mostecku se netýká jen lomu ČSA, který je už prakticky vytěžený a nic zásadního se na jeho sanaci a rekultivaci měnit nebude. Na dně lomu se napouští jezero, které bude jednou největším rezervoárem kvalitní vody na Mostecku. O národní přírodní památku se tu bude starat stát prostřednictvím AOPK. Pokračujeme tu s rozvojovým projektem Green Mine, který přinese regionu nové pracovní příležitosti. Vyřešit ale musíme i lom Vršany. Tam je sice ještě uhlí dost na mnoho let, ale vývoj energetického trhu už do budoucna s výrobou energie z uhlí nepočítá. A tak postupně ukončíme těžbu i tady a musíme se postarat o sanaci a rekultivaci i tohoto lomu. Bude to o to složitější, že těžbu ukončíme výrazně dřív, než počítají původní plány. Musíme se této situaci přizpůsobit. O budoucí podobě území lomu Vršany nyní diskutujeme se všemi, kterých se týká, tedy i s obcemi.
Děkuji za rozhovor.
