Víte, kolik energie vydávají sportovci při svých vrcholných výkonech? A jak by to vypadalo, kdyby se to například přepočetlo na spotřebu běžného elektrozařízení? Odborníci s ČEZu si dali tu práci a obojí porovnali. Výsledek je ohromující. Tak třeba Jaromír Jágr vydá během hokejového zápasu zhruba 0,68 kWh, s tím by lampička s 60 wattovou žárovkou svítila jedenáct hodin. Martina Sáblíková pak se stejným množstvím energie odjela závod na 3 000 metrů.
Jágr má svou energii na dresu
„V hokeji je rozhodující, jak se daří proměňovat šance. Bez náročné přípravy to ale nejde, navíc nesmí chybět štěstí. Zjistil jsem, že mé číslo 68 se objevuje i v množství energie, kterou vydám za zápas. Snad je to dobré znamení," směje se Jaromír Jágr. U Jaromíra uvádějí odborníci ještě jedno číslo. V období příprav na olympiádu prý dosahuje každý den dvojnásobku hodnot ostatních hráčů. Denně tak vydá přibližně 4 kWh energie, stejné množství by stačilo na vyprání 28 kg prádla v úsporné pračce.
A co ostatní?
Během závodu vydá Šárka Strachová (Záhrobská) v průměru 40 Wh. Stejné množství energie by dobilo 10 mobilních telefonů.
Lukáš Bauer vydá při náročném tréninkovém dni energii 5,5 kWh. To by stačilo na čtyřiadvacetihodinový provoz LCD televize.
Závodní krasobruslař vydá v průměru za tréninkový den 1,1 kWh. Úsporná myčka v kategorii A+ spotřebuje průměrně 1,1 kWh na mycí cyklus a umyje nádobí z oběda pro 12 lidí.
Martina Sáblíková vydá při závodě na 3000 metrů stejné množství energie, jako Jaromír Jágr za zápas, tedy 0,68 kWh. Pokud porovnáme Martiny energetický výdej se spotřebou průměrné rychlovarné konvice, která uvaří litr vody za čtyři minuty a spotřebu má 2 kWh, tak by výkon rychlobruslařky při závodě stačil na pět litrů horkého čaje.
Společně vystřelí družici
Každý z 88 českých reprezentantů vydal během minulého roku, kdy vrcholila příprava na olympiádu, v průběhu 11 tréninkových měsíců přibližně 800 kWh. Všichni společně pak víc než 70 000 kWh. S touto energií by bylo možné třeba vyslat na oběžnou dráhu družici o hmotnosti 1700 kilogramů.
„Energetický výdej na jednotlivé sportovní disciplíny se výrazně liší. K nejnáročnějším patří rychlobruslení, běh na lyžích nebo hokej. Při akrobatickém lyžování nebo krasobruslení se spaluje podstatně méně, samotný výkon je zpravidla i mnohem kratší. Přípravu však nesmí podcenit žádný sportovec. Během přípravy vydají olympionici za den i pětkrát víc energie, než člověk, který pravidelně nesportuje a má sedavé zaměstnání," vysvětluje profesor Václav Bunc z Fakulty tělovýchovy a sportu.
