Flájský plavební kanál má 400 let, nenechte si ujít komentovanou procházku
Krušné hory – Unikátní vodní dílo v Krušných horách, které po staletí sloužilo k plavení dřeva, oslaví své významné jubileum bohatým programem . Návštěvníky čeká v 10:00 hodin komentovaná vycházka po naučné stezce spojená s hranými scénkami Divadla v Pytli z Hrobu, slavnostní otevření nového informačního pavilonu s dechovkou i odpolední česko-německý kulturní program se živou hudbou a ukázkami z historie .

Sobotní program odstartuje v 10:00 hodin na lesním parkovišti „Weißer Flußweg“ (přibližně 1,6 km od hraničního přechodu Český Jiřetín/Deutschgeorgenthalu ve směru na obec Rechenberg-Bienenmühle). Odtud se účastníci vydají na tříkilometrovou česko-německou komentovanou procházku po naučné stezce s výkladem o historii plavení dřeva. Procházku oživí divadelní vstupy herců z Divadla v Pytli z Hrobu.
Ve 12:15 hodin naváže v Clausnitz (Dorfstraße oproti domu č. 62) slavnostní otevření nové venkovní expozice – informačního pavilonu s modelem tzv. „Rachelkasten“. Událost doprovodí živé vystoupení české dechové kapely.
Odpolední česko-německý program pokračuje od 13:00 do 17:00 hodin v areálu zemědělského družstva Bergland v Clausnitz. Návštěvníci se mohou těšit na živou hudbu v podání Kathleen a Torstena nebo krušnohorské písně v podání Ina Schirmer („Klampfina“). Chybět nebudou interaktivní hrané scénky „Oživená historie“, dvojjazyčné prohlídky muzea vesnice, prezentace Krušnohorských novin i regionální občerstvení.

Komentovaná procházka povede také kolem tohoto vyhlídkového místa. Foto: Heinz Lohse
Pro zájemce z české strany je připraven přímý autobusový spoj z Litvínova (odjezd z nádraží v 9:05, zpět z Clausnitz cca v 15:00 a 17:00). Místo v autobuse je nutné předem rezervovat na e-mailu
Věděli jste?
-
Starší než Šumava: Je o více než 160 let starší než známé plavební kanály na Šumavě (Schwarzenberský a Vchynicko-tetovský).
-
Trasa a rozměry: Měřil celkem 18,2 kilometru. Koryto bylo hluboké 120 cm, u hladiny široké 280 cm a u dna se zužovalo na 180 cm.
-
Vytesán do skály: V náročných úsecích nad Českým Jiřetínem museli dělníci koryto vytesat přímo do tvrdé krušnohorské skály.
-
Bleskové plavení na jaře: Kanál nebyl splavný po celý rok. Plavilo se převážně na jaře po tání sněhu, kdy byl dostatek vody, a samotná plavba dřeva trvala často jen 8 až 14 dní v roce.
-
Zákazy panovníků: Vyvážet dřevo ze země do Saska bylo časem zakázáno. Během 18. století vydalo zákaz jak pražské místodržitelství, tak císařovna Marie Terezie – dřevo se ale kanálem tajně plavilo dál!
-
Umělý vodopád jako atrakce: Když se v 19. století plavení zastavilo, kanál sloužil jako náhon pro lepenkárnu v Českém Jiřetíně. O nedělích, kdy továrna nevyráběla, se voda pouštěla po skále dolů do potoka. Vznikl tak vyhlašovaný umělý vodopád, který byl na začátku 20. století oblíbeným výletním místem na dobových pohlednicích.

Flájský plavební kanál téměř kopíruje Flájský potok. Začíná však až o několik stovek metrů od přehrady u rozcestníku Flájský náhon a celou dobu je několik desítek metrů nad úrovní potoka. Foto: Jan Setvák


