ROZHOVOR: V Česku pije alkohol denně každý desátý dospělý. Přibývá závislých žen
Ilustrační foto
Lidé

ČR - Suchej únor. To je název kampaně, která vyzývá k tomu, aby člověk vydržel nejkratší měsíc v roce bez alkoholu. Proč? Česká republika se řadí v přepočtu na obyvatele mezi největší konzumenty alkoholu na světě. Jak se pozná, že má někdo s pitím problém? I o tom jsme hovořili s Pavlem Tomšíkem, vedoucím lékařem protialkoholní záchytné stanice, která patří pod psychiatrické oddělení Pardubické nemocnice.

Co je to alkoholismus? Jak se dá definovat a kdy o závislosti na alkoholu mluvíme?

Jedna z definic závislosti na alkoholu vyžaduje, aby během minimálně jednoho měsíce v průběhu roku byly splněny alespoň tři z následujících kritérií: silná touha nebo pocit nutkání po alkoholu, obtíže s kontrolou jeho užívání, trvalá konzumace i přes negativní následky, preference alkoholu před jinými aktivitami a povinnostmi, zvýšená tolerance a tělesný odvykací stav.

Patří alkoholismus mezi nejhůře vyléčitelné závislosti?

Jednou vzniklá závislost je doživotní porucha. Závislost na alkoholu je relativně svízelná pro tělesnou složku a také snadnou dostupnost návykové látky.

Jak se pozná, že má někdo s alkoholem problém?

Problém může nastat i při tzv. rizikovém pití, což mohou být – velmi zhruba – víc než dvě sklenice alkoholového nápoje denně u mužů a jedna sklenice u žen. Alarmujícím příznakem je zejména bažení. Objeví-li se tělesné nebo psychické komplikace, pak hovoříme o tzv. škodlivém užívání. Dalším – a to už trvalým – stupněm je pak závislost.

Jak je alkoholismus mezi lidmi v Česku rozšířen?

Česko patří mezi země s nejvyšší nárazovou i průměrnou spotřebou alkoholu na světě. V mezinárodním srovnání je v Česku alkohol mimořádně snadno dostupný, je zde velká společenská i politická tolerance a bagatelizace nebezpečného užívání alkoholu. Rizikově pije zhruba pětina Čechů, škodlivé užívání je udáváno u cca 10 % populace.

Týká se spíš mužů nebo žen? Mladších, starších?

V Česku pije alkohol denně cca 10 % dospělých osob. Průměrný věk pacientů vstupujících do léčby závislosti je 45 let, z 2/3 jsou to muži, z 1/3 ženy. Žen závislých na alkoholu přibývá. Alarmující je, že v těhotenství alespoň občas pije 2/3 žen. Až téměř 1/5 těhotných žen pak pravidelně nebo rizikově. Přitom i mírnější pití v těhotenství může způsobit trvalé poškození plodu.

A co děti a mladiství?

Mladí lidé jsou zvláště ohroženi vývojem závislosti. V posledním desetiletí došlo u chlapců k mírnému poklesu konzumace, postupně se tak vyrovnávají s dívkami, kde je naopak vidět jistý nárůst. Stále je však konzumace alkoholu u mladistvých na relativně vysoké úrovni. Zejména vysoká je u dětí romského původu, socioekonomicky znevýhodněných dětí a dětí v diagnostických a výchovných ústavech.

Jaká je „zdravá“ hranice pití? Kdo není abstinent a třeba každý týden chodí do klubu, kde se napije, je to už alkoholismus?

Během času se vyvíjela i doporučení pro hranice „bezpečného pití“. Poslední vyjádření Světové zdravotnické organizace však uvádí, že bezpečné množství alkoholu neexistuje. Rizikové množství pravidelně konzumovaného alkoholu se liší jak mezi jedinci, tak i v různých fázích života stejného člověka. Velmi citliví jsou mladí lidé nebo lidé s určitými duševními poruchami.

Nebo když si někdo dá každý den doma dvě dvojky vína či dvě piva?

I podle klasických definic by dvě skleničky denně mohly být zejména pro ženy již statisticky rizikové.

Přelom roku je vždy na alkohol náročný – dá se říct, že po tomto období alkoholiků přibude?

Závislost na alkoholu se nevyvine z jednorázového opití na Silvestra. Má celou řadu kořenů včetně genetických, vývoje v dětství, dysfunkčního rodinného zázemí či současných psychických poruch.

V čem je alkoholismus nebezpečný? „Huntuje“ zdraví, ale i duševní stránku, mezilidské vztahy, osobnost člověka... Jak se závislý člověk mění?

Škodlivá konzumace alkoholu se může na každém podepsat trochu jinak. U někoho převažují neuro-psychiatrické poruchy, jako jsou deprese, změna osobnosti, demence, alkoholická žárlivost nebo jiná paranoia, halucinóza, Wernickeho encefalopatie, poškození periferních nervů, v odvykacích stavech pak delirium tremens či epileptické záchvaty. Jiní dříve trpí poškozením až selháním jater a dalšími poruchami trávicího traktu včetně (i život ohrožujícího) krvácení, zhoubnými nádory, poruchami krvetvorby, kardiovaskulárními nebo respiračními komplikacemi. Zaznamenáváme rovněž zvýšený výskyt úrazů a úmrtí na akutní otravu.
Chování závislého na alkoholu se postupně mění. Pacient sobě i okolí omlouvá pití, preferuje alkohol na úkor smysluplných aktivit, zapíjí narůstající pocity viny, zanedbává svou výživu a hygienu, nezřídka se vzhledem ke své situaci pokusí o sebevraždu.
Nadměrná konzumace alkoholu a zejména pak závislost má často devastační vliv na rodinné a jiné mezilidské vztahy. Patří k hlavním faktorům ohrožujícím vývoj dětí. Ekonomické důsledky pro společnost jsou jistě obrovské a obtížně vyčíslitelné.

Kdy by člověk měl začít uvažovat o léčbě a jak probíhá?

Je-li zjištěna závislost na alkoholu, je léčba vhodná. Nejúčinnější je ústavní protialkoholická léčba. Je založena na systému režimových a psychoterapeutických prvků. Po nějaké době si mnozí pacienti v léčebně řeknou, že už vše sami zvládají a léčbu chtějí předčasně ukončit. To však bývá klam. Mozek potřebuje delší čas, často i půl roku, aby se mohly dostatečně posílit zdravé neuronové spoje, jež v běžném životě, plném náročných situací i občasného bažení, udrží závislého v abstinenci. I po úspěšně zakončené léčbě trvale abstinuje jen 1/3 pacientů, další 1/3 vůbec neabstinuje a 1/3 abstinenci porušuje. Závislý člověk potřebuje nezřídka prodělat několik léčeb, udává se průměrný počet 7.

Když se člověk vyléčí, opravdu si už nikdy nesmí alkohol dát?

Je-li člověk již jednou závislý na alkoholu, pak je třeba důsledné trvalé, doživotní abstinence. Pacientům doporučujeme být opatrní i s kosmetickými a léčivými přípravky nebo potravinami obsahujícími alkohol, protože mohou vyvolávat bažení. Lépe je nepít ani nealkoholické pivo. Udržení abstinence vyžaduje celoživotní snažení.

Pomáhají v boji proti alkoholismu takové akce, jako je například Suchej únor?

Dlouhodobý účinek takovýchto akcí není jednoznačně vědecky prokázán. Nicméně jsou cenné jakékoli cesty, které pomohou podpořit veřejné povědomí o nebezpečí nadměrného pití alkoholu.

A co další závislosti – jaké jsou nejčastější?

Ze společensky závažných látkových závislostí je v současné době v České republice na prvním místě nikotinismus. Velmi rozšířené je rizikové užívání konopí. Časté jsou zkušenosti s halucinogeny, zde však nebývá tak typická závislost. Následuje zneužívání návykových léků, závislost nebo rizikové užívání pervitinu, kokainu, opioidů a méně často dalších návykových látek.

REKLAMA

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru