Chomutov – Vyrazili jste dnes do města? Pak jste to jistě viděli na vlastní oči. Přeplněné obchody, všudypřítomné fronty, lidé, obtěžkáni taškami, spěchající ještě tam a tuhle. Kdo projížděl autem například kolem Globusu nebo přímo k němu, musel se vyzbrojit notnou dávkou trpělivosti. Před kruhovým objezdem u obchodního domu se v obou směrech tvořila několikasetmetrová kolona vozidel ve dvou pruzích. Čekačka – dobrých dvacet minut.
„Od rána plný dům"
„Nápor máme sice každý rok, ale letos je toho vážně nějak moc," konstatuje v rychlosti slečna u pokladny v Bille v centru města. „Je to docela mazec. Od rána máme plné parkoviště a plný dům. Jako by si všichni nechali nákup na poslední chvíli," přitakává na dálku její kolegyně z již zmíněného Globusu.
Některé košíky budily úsměv i zděšení
A ono to tak opravdu vypadá. Zaparkovat u obchoďáku na Černovické (když už jste si vystáli frontu u příjezdu) nebyl sice úkol nadlidský, pár minut ale hledání místa zabralo. Další stres popadl člověka při pohledu na obsah některých košíků. Neblíží se válka? Katastrofa? Konec světa? Zásoby by tomu odpovídaly. Spousta jídla, pití, alko i nealko, to nebude jen tak. Pro jistotu jsem se u pokladny ujistil, že neplánují žádnou větší výluku. „Vůbec," směje se sympatická tmavovláska a upřesní, „zavřeno máme jen pětadvacátého, pak už zase normálně jedeme." No, tak to se mi ulevilo. Vzal jsem svůj nákup, jednu pokličku na hrnec, a odkráčel hledat auto.
V centru stejné zmatky
Nedalo mi to, a šel jsem se podívat ještě do centra města. Jestli jsem čekal, že tady bude větší klid, mýlil jsem se. Naopak, obchody vypadaly daleko přeplněnější. Logicky, malý krám, méně místa. Abych se ale neprocpal uličkou v drogerii, tak to je vrchol. A to ještě není ani po svátcích, po kterých se pravidelně mé bříško zvětšuje.
Ostatní na tom nebyli o nic lépe. Řeznictví, knihy, elektronika, chaos nad chaos. Člověk by řekl, že snad polovina populace do včerejška vůbec netušila, že se blíží Vánoce. „To je skoro jako za komunistů. Fronta jako prase, a když na mě přišla řada, tak už pomalu nic neměli. A to jsem potřeboval jenom polopárky," čílí se starší muž v uzeninách.
Pošta? To bylo něco
Lidé se ale netísnili pouze v obchodech. Viděli jste během včerejška nebo dneška, jak to vypadalo na poště? To bylo pomalu na knihu s sebou. A nebudu se moc mýlit, když si tipnu, že byste tak polovinu příběhu při čekání dali.
Ještě zítřek a je klid
No, co dodat na závěr. Počítám, že zítra dopoledne pár posledních zapomnětlivců pro nějaký ten dárek či ňamku ještě vyrazí a pak bude klid. Přijde Ježíšek, rozdají se dárky, mrkneme se na pohádku a bude dobře. Krásné Vánoce.
